Amálka za první rok nasbírala asi 2 584 375 fotek, z toho více jak polovinu těch, kde roztomile spinká v prvních třech měsících svého života. A teď co s nimi? Je jasný, že 2,5 milionu fotek už nikdo nikdy neprojde, takže upadnou v zapomnění. Logickým krokem je proto nějaká kolekce.

Fotokniha

Před několika roky jsem vyklízela pozůstalost po babičce a v ní našla několik alb. Bohužel ani jedna fotka neměla popisek, a tak mně osobně fotky toho moc neřekly.

Proto bylo jasné, že první Amálky album musí říkat příběh samo o sobě. Zabere to sice o něco víc času, vymyslet všechny ty popisky, ale až si je v 35 letech bude Amálka prohlížet, bude vědět, o co jde – a třeba tam budou i detaily, které si už ani já nabudu pamatovat. Však mi taky potáhne na 70.

Kniha života

Ke svatbě jsme dostali Knihu života od Tamary Klusové. Je nádherná a poskytuje dost inspirace k tomu, co všechny do alba napsat. Pokračuje ale až 6 let dítěte a to je teda hodně dlouhej horizont. Chtěla jsem mít něco hotové raději dřív, ať je to prostě dokončené. Řekla jsem si tedy, že bych raději začala s ročními alby – a postupně mi s nimi třeba Amálka sama pomůže.

Lepené fotoknihy

Na Vánoce jsem pro rodiče vytvářela album lepením fotek. Byla to činnost docela kreativní, ale měla několik nevýhod. Je na to potřeba dost prostoru a světla, musí se u toho sedět u stolu. A pokud nemáte přímo pracovní stůl, kde to můžete mít 3 dny rozložené, pak to každý den rozkládáte a skládáte. Druhá nevýhoda je, že pro moje rodiče i Pavlovu máti jsem musela vše tvořit od začátku. Po pravdě řečeno, lepit třetí fotoknihu v horizontu pár měsíců se mi fakt nechtělo.

Tištěná fotokniha

Pak jsem dostala šanci vytvořit si fotoknihu Professional Line se Saal Digital s kupónem na 3000 Kč. Takže volba na zaznamenání prvního roku Amálky byla jasná.

Program na tvorbu fotoknihy je docela přehledný, člověk se v tom musí trochu zorientovat a pochopit rozdíl mezi předpřipravenými a práznými schématy, ale pak už to šlo docela od ruky. Většinou jsem začla každou stranu předpřipraveným schéma a pak přepla do manuálního módu a velikosti fotek a umístění textu si přizpůsobila.

Trochu jsem neodhadla velikost fotek, tvořila jsem čtvercovou fotoknihu 30×30 na MacBooku Air, a zkrátka některé fotky se mi zdálo, že už nelze zmenšit, že by na nich nic nebylo vidět, ale pak ve vytištěné verzi mohly být klidně menší, protože se jednalo spíš o ilustraci nějaké události spíš než o nějakou pěknou fotku. Snad jen u jedné fotky se mi stalo, že jsem si na obrazovce nevšimla, že je trochu mázlá. Ale nic hrozného. Program sám upozorní jen na fotky malého rozlišení, nedokáže říct, zda je fotka zaostřená. Celá fotokniha mi zabrala celkem 8,5 hodiny. S tím, že asi 2,5 hodiny zabralo ještě vybírání fotek v těch albech, které jsem neměla přebrané dopředu. Samotná tvorba tedy vyšla cca na 6 hodin.

Výhodou je, že kdybych v podobném programu tvořila už fotoknihy pro rodiče, stačilo by vyměnit pár fotek/stránek, aby na nich byli ti správní prarodiče nebo výlet s nimi a bylo by. Výhodu to taky bude mít pro případné druhé dítě – pokud ho nebudu chtít ochudit o fotoknihu, ale zároveň nebudu chtít přestat tvořit fotoknihy pro Amálku, bude možný některé fotky nechat a jen pár jich vyměnit.

Album je opravu krásné. Přebal v bílé kůži s velkou zasklenou fotkou. Stránky jsou velmi kvalitní a hodně pozitivně mě překvapila kvalita spojů. Mám celkem hodně fotek umístěných přes spoj stránek, a ten spoj to vůbec nijak nekazí, skoro není vidět.

Horší už to je finančně, Amálky první rok nás přišel cca na 3 300 Kč. Což jako vzpomínka na prví rok určitě není moc, ale představa, že bychom dávali fotoknihu v takové hodnotě např. prarodičům, tak už jim nebudu moct dát nic jinýho.

Lepené album nás přišlo každé cca na 1000 Kč. To už se dá. Časové vyšlo každé taky cca na 5-6 hodin, dvě alba tedy 12 hodin. A ke konci už mě to opravdu moc nebavilo 🙂 Nemám bohužel zkušenost, kolik času bych ušetřila, kdybych tato dvě alba dělala v programu Saal Designer.

Dopisy pro Amálku

Mám ještě stále v plánu požádat rodiče o nějaké dopisy Amálce – kde by se rozepsali o sobě, svém životě atd., popřáli ji k první narozeninám atd. Amálka by je pak dostala třeba v 15 letech. My jako rodina nejsme moc mluvící a svěřovací, takže by znala jejich příběh i kdyby se jich přímo nezeptala.

10+2 tipy na super fotky

  1. nejpraktičtější je si při očekávání miminka pořídit nový telefon s opravdu dobrým foťákem. My měli na začátku moji starou zrcadlovku, ale tu s sebou vozit fakt nechcete. Pak jsem si pořídili bezzrcadlovku, ta už se nosit dá, ale ve finále ji taky nemáme 100 % času s sebou, nebo je v šuplíku a tak ty nejkrásnější momentky berem na mobil. Pokud jste stejně jako já jeli v práci jen na služebním telefonu, stejně nový telefon potřebujete. Takže berte rovnou dražší s výborným foťákem. Pořídila jsem si iPhone XR a troufnu si říct, že fotky z něj jsou co do kvality stejné jako z té bezzrcadlovky.
  2. třiďte fotky HNED. Od každé kompozice vám stačí jedna fotka. Nemilosrdně smažte vše rozmazané nebo kde má někdo zavřené oči (obzvlášť jedná-li se o fotku ze série 100 fotek) A pokud se nemůžete rozhodnout, která fotka ze série je lepší, pak je to jedno – za 10 let až si je budete prohlížet budou obě stejně dobré.
  3. Pokud je to možný, vyndejte dítěti na fotku dudlík s pusy a rozesmějte ho!
  4. S rodinou máme založené Google Photos album. Nahráváme tam fotky jak my, tak rodiče. A máme tak všechno pohromadě.
  5. Zálohuju dvojmo – na Dropbox a na harddisk. Asi jsem stará škola, mám tak nějak lepší pocit ze složek s upravenými a protříděnými fotkami, než zálohy na Google Photos. Tam to samozřejmě jde taky, ale pokud chcete mít fotky v plné kvalitě, musíte si stejně zaplatit za úložný prostor.
  6. Foťte hodně a nechte se fotit. Ať vás to pak nemrzí, až budete dělat album, že váš partner má s miminem 1000 fotek a vy jen 3, z toho jednu z porodnice, kterou fakt nikam dávat nechcete.
  7. Foťte jak momentky, tak „pózovačky“, a někdy pózujte, jako by šlo o momentku – na „pózovačkách“ se zásadně smějte a koukejte do foťáku, když imitujete momentku, tvařte tvařte přirozeně a koukejte jinam. Ne každá momentka vyjde (i když když vyjde, je to to nejkrásnější, co může být), takže je fajn mít aspoň pěknou pózovačku.
  8. NIKDY nedávejte veřejně (ani mezi přátele na Facebook ani do storíček) fotku vašeho nahýho miminka. Lidi jsou fakt divní. Já se zdráhám je i dát do rodinnýho alba.
  9. Nedávejte na Facebook fotky vašeho dítěte, kde vypádá jak blbec, vzteká se, je upatlaný, nahatý, lezou mu faldy atd. Pokud byste vy takovou fotku sebe nechtěli na Facebooku nebo byste takovou partnerovu fotku na Facebook nedali, tak tam nepatří, ani když se jedná o fotku vašeho mimíse. I když je to malý, je to pořád člověk, který si zaslouží jistou úctu.
  10. Nepište k fotkám vašeho miminka nic, co by si o 13 let později jako citlivý uhrovitý teenager mohlo vyložit jako že ho nemilujete, že ho nechcete nebo že se mu posmíváte. I když to myslíte jako vtip. Vzpomeňte si, jak byl život krutej, když vám bylo 13 a Angelo z The Kelly Family se na vás na koncertě ani nepodíval. Pomohlo by vám, kdybyste na Facebooku vašeho rodiče našli, že ve vašich dvou letech postnul fotku, kde jste se vyčůrali na koberec a napsal k tomu něco „vtipnýho“?
  11. PROFI TIP: Pokud jedete na výlet, promyslete si příběh za vaším focením, a zkuste ho sledovat. Ke každému tématu udělejte pár fotek. Ujistíte se tak, že budete mít vše zdokumentováno. Např.:
    • Cesta k moři: Plánování, přípravy, balení – Sbaleno, vyrážíme – Na cestě, svačinka – Příjezd, hotel z venku, pokoj před vybalením – První večer v nové destinaci – Moře, pláž, bazén, denní život, východ slunce – Místní jídlo – Večerní život, město, drinky, západ slunce – Výlety
    • První rok dítěte: Těhotenství – ultrazvuk – porod – porodnice – první dny doma (domácí rutina miminko – spánek, koupání, kojení, přebalování, hraní) – první vycházky (klidně jen kolem domu, k doktorovi) – první návštěvy příbuzných – další poprvé (pasení koníků, první lžička, první úsměv…) – jídlo (kojení, první flaška, první lžička, první jídlo do ručičky atd.) – den otců – den matek – vítání občánků, křtiny – účast na volbách – fandění hokeji – kroužky a aktivity (plavání, hraní, cvičení, fyzio) – interakce s oblíbenýma hračkama – domácí rutina kolem 9m (čištění zubů, koupání) – rodinné oslavy – Vánoce – Velikonoce atd. – oslava 1 roku
  12. PROFI TIP: Do rodinného alba potřebujete fotky s lidmi – detaily a panoramata bez lidí nejspíš ani nevyužijete. U každé fotky si rozmyslete, zda fotíte „rodinu s pozadím nečeho“ (a pak to něco tam nemusí být celé nebo ostré, ale rodina musí být pěkně vídět), nebo zda fotíte to „něco“. Pořizujete vzpomínku na to, jak jste byli s kamarády na Karlštejně, nebo chcete postovat do Faceboo skupiny Úžasná místa vaše krásný fotky Karlštejnu?