Na internetu takových článků není dost [VTIP], takže jsem se rozhodla všem nastávajícím maminkám přidat trochu komplexity do rozhodování o výbavičcce. Amálčátku je už skoro šest měsíců – a tak myslím, že je vhodný čas shrnout, co se nám u ní osvědčilo a co vůbec. První díl, oblečení. Další díly, jako u všech mých ostatních „sérií“ mohou a nemusí následovat. Proto dávám aspoň odkaz na můj seznam výbavičky – ten je ale naposledy komentovaný po šestinedělí.

U oblečení (a vlastně skoro u všeho) je vůbec nejlepší, když si ho seženete po někom. Postupně zjistíte, že vám některé druhy oblečení nevyhovují (nám třeba polodupačky), že některé velikosti nesedí a vůbec, že něco otočíte třeba dvakrát a už je to malé. S ohledem na planetu a děti, co to šijou někde v Bangladéši je tak pěkné, když se tohle oblečení zkrátka recykluje. Narozdíl od dospěláckého je to nošeno většinou jen cca 2 měsíce, takže třeba 8x a to dítě to zkrátka zatím nezničí.

Pokud nemáte po kom dědit, asi bych doporučila si na internetu najít maminku, co prodává celý balík oblečení, a k tomu dokoupit pár pěkných kousků pro radost a pro Instagram.

Kupujte balík po miminku, které se narodilo s podobnými mírami a ve stejný měsíc jako vaše miminko.

Tedy, pokud očekáváte, že budete rodit v termínu na začátku dubna, je blbost kupovat oblečení po nedonošeňátku z června. Na léto a na zimu jsou potřeba diametrálně jiné kousky (huňatý overal vs. bodýčko bez rukávů), takže byste nakonec zjistili, že ty nejdražší kousky třeba ani neunosíte.

Velikosti mimi oblečení

Logika velikostí oblečení (boty, čepice a capáčky po mě nechtějte, tomu nerozumím) je taková, že do 50ky se vleze mimino s 50 cm a méně. Do 56ky dítě s 56 cm a méně atd. Velikostně jsme začínali na 56ce, ale je fakt, že v tom malá plavala, a to se narodila docela velká (50 cm). Na druhou stranu, z 50ky by vyrostla do týdne.

Kdy vám z čeho miminko vyroste (zhruba):

z 50ky než oslavíte první měsíc (ale klidně to bude těsné už při odchodu z porodnice)

z 56ky než oslavíte druhý měsíc (ale klidně také jen 6 týdnů)

z 62ky než oslavíte třetí měsíc

z 68ky než oslavítě pátý měsíc

ze 74ky než oslavíte desátý (kluci) nebo jednáctý (holky) měsíc.

U velikostí je problém, že každý výrobce to má jinak. Například Lidl a Lindex dělají svoje oblečení větší. Lidl bodyčka 50/56 malá nosila zhruba do 5 měsíců (to už měla 65 cm) a Lindex jsem jí při výšce 65 cm kupovala velikost 62 a předpokladám, že jít to ještě dlouho vydrží. Oboje značky šijou spíš užší bodýčka, takže možná kdyby Amálče bylo mišelinek jako jsou některá jiná miminka, tak jí to asi nebude. Výhoda některých bodýček z Lindexu je, že mají dvě řady patentek v rozkroku, takže vám vydrží déle. To mi přijde sympatické. Little Angel (Outlast), M&S a F&F velikostně docela sedí (tj při 65 cm pomalu vyrůstá z 68ky), ale jsou širší než Lidl a Lindex – takže ty zase tomu našemu vyžleti byly dost široký a lezly jí z bodýček ramínka.

U dupaček je s velikostí největší potíž – když jsou totiž malé, táhnou prstíky, a když jsou velké, dítě si zkope nohavice a neumí nohy strčit zpět, kope si sedu a štve ho to.

Ohledně velikostí je tedy lepší porovnávat věci vůči sobě a smířit se s tím, že dítě může zaráz nosit 56ku i 74ku. Stejně jako dospělý nekdě má M a někde XL. U těch balíků si s prodejkyní můžete ověřit, od kolika do kolika cm tam jsou oblečení a mít to tak pokryto. Předpokládám totiž, že pokud paní zjistila, že nakoupila 50/56 v Lídlu a jejímu novorozenci to je obrovské, že šla a dokoupila mu i něco menšího.

Praní, žehlení a skladování

Říká se, že je potřeba dětské oblečení prát na 60 a žehlit. Žehlení nenávidím a máme doma sušičku, takže skutečně pereme vše na 60 (vše dětské dohromady, včetně perlanu, růžové bílé, nikdy se nic neobarvilo), sušíme (hlavně proto, že věšet ty pidivěci je o nervy), vyžehlili jsme vše poprvé a pak žehlili jen bodýčka a jen dokud Amálčeti nezarostl pupík. Pereme v práškovém Jelínku a samozřejmě bez aviváže, na 2h 40min dětský program, kde se vše dobře promáchá.

Věci mám naskládané v komodě, inspirovala jsem se skládáním vertikálně podle Marie Kondo – vidím díky tomu naprosto přesně, co kde je. Viz fotky níže (nenechte se zmást, v těch šuplících toho mám tak 2-3x víc, než reálně potřebujeme, sešlo se nám totiž víc výbaviček – čímž děkujeme Zuzce, Lence a Verči, já si neodpustila sem tam nějaký nákup a i rodiče něco nakoupili)

Šuplík 1 (od levého horního rohu po směru hodinových ručiček): Bodýčka s dlouhým rukávem, dlouhá pyžamka a trika s dlouhým rukavem, mikiny, mikiny, punčocháče, leginky, leginky
Šuplík 2 (od levého horního rohu po směru hodinových ručiček): Krátká bodýčka, krátké overalky, šatičky, botičky, ponožky, čepičky, slintáčky

Oblečení pro novorozence na první tři měsíce

První asi tři měsíce jsme malou nechávali ve stejným oblečením na noc i na den a převlíkali ji tak co 2-3 dny (když jí samozřejmě neprotekla plína, že…) Jednak jsme v tom převlíkání nebyli moc zruční, jednak ležela jen v kočárku, postýlce, gauči nebo naší posteli, moc ji nikdo nechoval, tak nám to přišlo cajk. V porodnici to tak bylo taky, a navíc jsme ji každej den nekoupali, a když už usnula, byli jsme rádi, že spí.

Vzhledem k tomu, že bylo léto a že jsme ji sem tam nosili v nosítku, nevyužili jsme v tomhle období snad ani jedny dupačky a polodupačky (nevhodné do nosítka, tahají za prstíky).

Jeli jsme bodyčka, punčochy nebo leginky a ponožky. K tomu se ideálně hodí držáky ponožek, aby si je nezkopávala. Ale pozor! na noc jsou nevhodné, docela nožičku stiskají. Malá ale spala v zavinovačce, takže klidně spala bez ponožek nebo jen v bodýčku.

Nedokázali jsme se shodnout, jestli nám líp vyhovují zavinovací nebo přes hlavu bodýčka. Mě jedno, Pavlovi to druhé. Zajímavé že zhruba v 5 měsícíh se to vyměnilo a vyhovuje nám to jinak. Takže zaleží na vkusu. Každopádně vždy bylo vhodné, když u krku měly spíš nějaky cvoček na zapnutí než jen ten „překlad“ – ten překlad se často roztáhne a dítě má skoro nahá ramínka.

Úplně k ničemu nám byly veškeré šatičky, botičky a trička – šatičky u ležícího miminka stejně nevyniknou, nosit se má v klubíčku, kde to taky nevynikne, botičky si zkope dřív, než mu obě obujete a trička se mu vyhrnují a lezou mu zadíčka.

Čepice jsou alchymie sama o sobě, já mám paniku, že když jí ji zavážu, udusí se (blbost, samozřejmě, ale každý máme jiný iracionální strach), jenže když na zavazování není, přetáčí se a leze dítěti do očí a dítě to sere… takže jsem byla ráda, že jsme „ležící“ období odbyli víceméně v létě bez čepice a předpokládám, že brzo přesedláme do sedu a tam už to bude s čepicema lepší. Každopádně do nosítka jsem jí koupila takovou čelenku ve tvaru korunky (kulišárny.cz).

Co bych měla nachystané pro své druhé dítě narozené v dubnu ve velikosti 0-3M: 4 bodýčka s dlouhým, 4 bodýčka s krátkým, 3 kalhoty, 3 punčochy, 3 ponožky, 1 držák ponožek, 1 „středně teplou“ mikinu, 1 svetřík, 1 teplej overal/set, kdyby přišla zima, 1 tenkou čepici, 1 tlustou čepici a čelenku korunku (protože to je ultraroztomilý)

Oblečení pro 3-6 měsíců

Od tří měsíců už začala být víc venku v nosítku, na zemi a chovaná venku z kočárku, a tak ve chvíli, kdy odpadly ty největší vedra, jsme ji postupně na noc začali převlíkat do dupaček (pyžámka). Taky už se začala nosit víc vertikálně, takže na svatbu ji oblíkneme do šatiček, aby dělala parádu.

Co bych měla nachystané pro své druhé dítě narozené v dubnu ve velikosti 3-6M: 4 bodýčka s dlouhým, 4 bodýčka s krátkým, 3 bavlneny pyzamka (dupacky) a 1 teplejsi dupacky na spani (kdy budem nekde, kde je zim) 3 kalhoty, 3 punčochy, 3 ponožky, 1 držák ponožek, 1 „středně teplou“ mikinu, 1 svetřík, 1 teplej overal/set, kdyby přišla zima, 1 tenkou čepici, 1 tlustou čepici a čelenku korunku (protože to je ultraroztomilý)

Oblečení pro maminku

V těhotenství jsem si nakoupila dost oblečení, asi jako každá prvo-těhule. Moje nejoblíbenější obchody byly H&M a Lidl, teď zpětně jsem asi měla víc hledat online oblečení z druhé ruky. Podobně jako miminkovské oblečení je totiž těhotenské oblečení nošené většinou jen málo a ještě udělá parádu.

Asi nejpraktičtějším nákupem za mě jsou šaty (ideálně rovnou vhodné i na kojení, tj. zavinovací nebo s konflíčky), pod které se v jakémkoliv stádiu těhotenství dají dát těhotenské punčochy.

To, že se těhu punčochy nosí dvěma pruhama vepředu (mezi něma je ta vsadka na břicho) mi nicméně došlo až asi v 35. týdnu těhotenství, do té doby jsem žila v přesvědčení, že dva pruhy, jako na béžových žebrovaných punčochách z první třídu, patří dozadu.

Moje nejoblíbenější kojící a těhotenské šaty mají na Zalandu. [dlouhá pauza od psaní, protože jsem vám je šla na Zalando najít a utratila tam asi 3000 Kč za nákup…]

Rifle jsem využila od 8. do zhruba 30. týdne. Spousta lidí se třeba do 13. týdne (i dýl) obejde se svýma normálníma riflema jen s použitím gumičky na rozšíření pasu (provleče se dírkou na knoflík a knoflík se zapíná na tu gumičku). Ale ja ze začátku zvracela pokaždé, když jsem se pokusila dopnout svoje normální džíny, takže jsem přesedlala brzo. Vyplatí se koupit si těhu rifle, co mají poutka na pásek – mají totiž dost tendenci padat, jak drží jen elasticitou, zvlášť když do kapsy dáte třeba mobil. Na konci už jsem byla taková napuchlá koule, že mi rifle nebyly ani přes lýtka, ani přes boky. To už jsem pak nosila buď jen punčocháče s šatama nebo legíny (nětěhotenské, pod břicho).

Těhotenské kalhotky jsem využila jedny, a to pod svatební šaty. Kojící noční košile a pyžama jsem nevyužila téměř vůbec. V porodnici jsem využívala jejich košile a měnila je tak 2-3x denně, doma jsem pak byla buď v tílku a poporodních sexy kalhotkách nebo jen tílku – bylo mi pořád vedro. Pod to sem tam podrpdu s vložkama, abysme nemuseli prát povlečení durch od mlíka pokaždé, když se Amálče rozhodlo vyspávat a nehlásilo se o kojení.

Kojící trika jsem využila ze začátku, ale teď už raději nosím normální trika a prostě je vyhrnu, břicho zakryju plínou a dítětem a je to. Většina kojících trik mi stejně není moc dobře (třeba Jožánek) – mám na ně asi moc velký prsa a ten klínek mi nekryl pořádně nic.